9 mýtů o tanci

Čas od času se setkáváme s nejrůznějšími polopravdami nebo přímo nesmysly o tancování. Stejně jako každá jiná lidská činnost i tanec je někdy prezentován pomocí různých mýtů, které neodpovídají realitě. Proto jsme napsali tento článek, v němž se podíváme na nejčastější mýty o tanci se kterými se setkáváme a vysvětlíme, jak je to ve skutečnosti.

1. Člověk musí mít talent, aby mohl tančit

Nikdo se nerodí jako tanečník, stejně jako se nikdo nerodí jako fotbalista, kuchař, účetní apod. Jistě, každý člověk má určité predispozice k některým činnostem, ale to neznamená, že se každý nemůže naučit tančit. Záleží jen na tréninku a odhodlání.

Myslíte, že by se Jaromír Jágr stal světovou hokejovou legendou, kdyby se svým talentem jen ležel doma na gauči a jedl pizzu? Samozřejmě že ne. Opak je pravdou. Často trénoval více, častěji a se zkušenějšími hráči, aby se dostal na co nejvyšší úroveň.

Talent může člověku pomoci, ale pokud jej nijak nerozvíjí, je mu k ničemu. Často se stává, že méně talentované tanečnice pomocí svého odhodlání a dřiny dosáhnou postupem času vyšší taneční úrovně než více talentované tanečnice, které tolik netrénují.

2. Tanec je jednoduchý / těžký

To, zdali je tanec těžký nebo lehký, je individuální pohled každého člověka. Stejně tak může být pro někoho lehká/obtížná matematika. Záleží tedy na správně zvoleném druhu tance, množství tréninků, věku, zkušenostech, aspiraci apod.

3. “Na tanec nemám čas”

S tímto tvrzením se bohužel často setkáváme u tanečnic v souvislosti se školou. Často mají strach, že nebudou stíhat domácí úkoly na střední škole, nebo nebudou mít tolik času na učení se k maturitě a nebo se obávají skloubení tance a náročného vysokoškolského studia.

Pravdou ovšem je, že příprava do školy nebývá problém, když si spočítáte, že např. 3 tréninky soutěžního juniorského týmu vám zaberou 4,5 h týdně (týden má celkem 168 hodin) a z toho je dokonce 1,5 h v pátek, kdy se většinou nikdo neučí. Soutěže jsou cca 4 za celý rok a zaberou tedy celkem cca 4 víkendové dny.

Často se nám pak stává, že si to tanečnice po nějaké době rozmyslí a začnou znovu tančit, když zjistí, že čas skutečně mají.

Samotné tancování tedy tolik času nezabere. Pokud ale mají tanečnice ještě další kroužky, pak chápeme, že času na učení nebo volného času příliš nezbývá. Potom je to ale otázka priorit a nastavení vlastního časového vytížení než toho, že by na tancování nebyl čas.

4. Tancovat je drahé

Zdali je tancování drahé nebo naopak levné si musí každý zájemce o tancování rozhodnout sám. Objektivně dokážeme porovnat pouze částky za lekce tance nebo cvičení a troufneme si tvrdit, že tanec v našem studiu oproti jiným podobným aktivitám v Českých Budějovicích není drahý.

Například jedna 90-minutová lekce tanečního kurzu Women and dance stojí 65 Kč (lze koupit jen jako kurz od září do června). Oproti tomu 60-minutová sálová lekce ve fitness stojí cca 120 Kč, 90 minutová lekce tanečních pro dospělé stojí cca 200 kč (v rámci dvanácti 90-minutových lekcí) a 60-minutová lekce Salsy pro dospělé stojí 200 Kč (v rámci dvanácti 60-minutových lekcí).

Porovnávat celoroční náklady na tanec v soutěžních kurzech s jinými sporty je problematické, protože nedokážeme najít spolehlivé informace o všech částkách, které se v jiných sportovních klubech platí.

5. Všichni tanečníci-muži jsou gayové

Tvrzení, že všichni mužští tanečníci jsou gayové, je založeno na předsudcích společnosti a není pravdivé. Ani tvrzení, že většina tanečníků jsou gayové, nelze označit za pravdivé. Pro žádné takové tvrzení neexistuje hodnověrný průzkum.

Ano, mezi tanečníky jsou gayové a je to tak dobře. Díky otevřenému a liberálnímu prostředí tak dostávají šanci všichni talentovaní lidé bez ohledu na sexuální orientaci.

Taneční sport tak díky své otevřenosti zbytečně nepřichází o talenty, o které možná přicházejí jiné sporty jako je např. fotbal nebo hokej, kam se z obav z reakcí výrazně maskulinního prostředí možná tito lidé bojí vstoupit.

6. Tanec není sport

Wikipedia definuje sport následovně: “Pojmem sport je dnes obvykle označována pohybová (fyzická) aktivita provozovaná podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví.”

Na základě této definice tedy není možné tvrdit, že tanec není sport, protože se jedná o fyzickou aktivitu provozovanou podle pravidel a která je porovnatelná na soutěžích.

Někdy se také můžeme setkat s pojmem taneční sport, který se nejčastěji užívá ve spojitosti se standartními a latinskoamerickými tanci a který se začíná prosazovat i ve street dance.

Tanec označuje široké spektrum aktivit a proto je někdy uměním a někdy sportem. Závisí vždy na konkrétní situaci. Pokud tedy jdete na baletní vystoupení do divadla, nejedná se o sport. Pokud ovšem jdete na soutěž do sportovní haly, jedná se o sport. Někdy se jedná o kombinaci obojího.

7. Aby člověk mohl tančit, musí být hubený/á

Aby člověk mohl tančit, musí především chtít. Otázka tělesné váhy není podmínkou pro úspěšné zvládnutí taneční pohybů. Příliš nízká nebo vysoká váha spíše představuje zdravotní riziko než podmínku pro zvládnutí tance.

Pakliže se chcete o tématu váhy a stravy tanečnic a tanečníků dozvědět více, přečtěte si náš článek o zdravé výživě pro tanečnice/íky.

8. Aby člověk mohl tančit, musí být mladý

Tanec, jako tělesná aktivita, je zdraví prospěšná a lze jí provozovat v každém věku. Opět tedy záleží především na vlastní motivaci. Stačí jen uzpůsobit náročnost tréninků a vybrat vhodný taneční styl.

Občas se nám naopak stává, že rodiče by rádi přihlásili příliš mladé děti do základních pohybových kurzů. Každoročně k nám zkoušejí rodiče přihlásit dokonce i tříleté děti. Avšak s ohledem na jejich optimální fyzický i psychický vývoj, takto malé děti nepřijímáme. Do našich tanečních kurzů přijímáme děti od 5ti let. Horní hranice není nastavena.

9. Pokud chci tančit street dance, musím na taneční soutěže

Nemusíte. Tančit můžete jak chcete: doma, na základních kurzech, na soutěžních kurzech, na battlech apod. Je to jen na vás, vaší současné taneční úrovni a vašich cílech.